občanské sdružení ProKultura

Občanské sdružení ProKultura vzniklo z kulturních aktivit mladých lidí a jejich potřeby shánět na své projekty finance např. z grantových řízení.

Zaměření:

kulturní aktvivity: koncerty klasické hudby, přednášky o hudbě a umění..,
- přiblížení klasické hudby a umění zejména dětem,
- podpora a znovuobjevení tradice klasické hudby a umění ve městě Černošice,
- kulturní projekty ve Středočeském kraji a celé republice

Základní údaje:

Občanské sdružení ProKultura
sídlo: Ostružinová 1794, Černošice 25228
IČ: 22875000
číslo účtu: 2900067613/2010
Statutární zástupce: Mgr. Kateřina Malmstedt
email: katerina.malmstedt@malmstedt.cz, vavrinkova.jana@seznam.cz
telefon: 608 977 431

Aktuální přehled kulturních akcí o. s. ProKultura

A co takhle romantismus?

"aneb i takto se dají dělat přednášky pro malé i velké"
AUDIOVIZUÁLNÍ PŘEDNÁŠKY NA TÉMA UMĚNÍ
(zde se nachází nástin našich přednášek, pro zájemce více info na douchatko@seznam.cz)

V naší nejmilejší škole Zuš Černošice nám koupili projektor s novým notebookem. Na zuš velmi velmi slušné vybavení. Když si vezmu, že jsem nedávno vystudovala vysokou.. Rozhodně nám na ní nedělali audiovizuální přednášky tohoto typu..
Ano, stojí nás s kolegyněmi velmi mnoho času "nacpat" veškeré informace na přednášku - obrazy, prezentace..., do počítače. Ale ten investovaný čas stojí za to. Audiovizuální přednášky jsou "super" a mohou zaujmout i malé posluchače, kteří studují na zuš (třeba i 8mi leté děti) a to je pro nás největší odměna;-).. Výchova nové generace, rozšíření obzorů, výchova k citlivosti a kultuře.


Jak přednáška vypadá?
Spojení hudby, obrazů a výkladu
na naší první přednášce jsme měli na programu stručný výklad o celkové charakteristice slohu, období 19. století - politické situaci.., skladatelích - Chopinovi a Schubertovi a o výtvarném umění, jenž zastupovali malíři J. Constable, E. Delacroix a J. F. Millet.
Hudební ukázky jsme spojili s prezentacemi těchto malířů (tudíž na velké stěně jsme promítali v prezentaci obrazy a podmalovávala je hudba).

Soutěž pro děti
Dětem dáváme před přednáškou otázky, na které se v jejich průběhu dozví odpovědi. Na konci otázky vyhodnotíme. Kdo z dětí odpoví správně na otázky a bude účasten nejméně na dvou z našich dosavadně plánovaných tří přednášek, dostane diplom a nějaké ocenění;-).

Přínos pro všechny
Z naší přednášky poskytujeme zájemcům za symbolické ceny nákladů texty a cd s našimi prezentacemi. Nad přípravou těchto materiálů jsme strávili mnoho hodin přípravy a studia. Tudíž pro budoucí studenty na středních a vysokých školách jsou to velmi cenné materiály - v hodnotě seminárních prací...
Ale nejen pro ně, ale pro všechny milovníky umění, kteří se chtějí doma pokochat pohledem a čtením o obrazech a hudbě..

Hudební ukázky:
Franz Schubert, Symfonie č. 5 B dur, I.Allegro
Frederik Chopin Preludium op. 28 č. 15 "Dešťové"
Franz Schubert Kvintet pro 2 housle, violu a 2 violoncella C dur, D. 956, II. Adagio

Ukázka z naší tištěné verze pro posluchače

Základní umělecká škola v Černošicích
Texty k přednášce ROMANTISMUS I 25. 1. 2010

Romantismus ve světě – přednášela M. Šlesingerová
Hudební romantismus: Fr. Schubert, F. Chopin – přednášela Jana Vavřínková
Malíri: E. Delacroix, J. Constable, J. F. Millet - přednášela Hana Bláhová

OBSAH:
Romantismus ve světě 2
Hudba v období romantismu 3
Frederic Chopin 3
Franz Schubert 4
Malířství 5
E. Delacroix 5
John Constable 8
J. Fr. Millet 10
Otázky, kžížovka 13

Romantismus ve světě
V 19.století vznikalo mnoho nových stylů, které se navzájem překrývaly, a proto není možné jejich začátky jednoznačně určit. ( Byly to např. klasicismus, biedermaier, romantismus, empír → realismus, dekadence, historizující slohy.)
Romantismus vznikl jako reakce na osvícenství a klasicismus, které byly příliš strohé a založené na rozumu, proto se romantismus snaží o uvolnění.
Na konci 18.století došlo k jedné velmi významné události – Velké francouzské revoluci, kdy byl popraven i král. Po krátké době republiky, se však z Francie stalo znovu císařství a císařem se korunoval Napoleon Bonaparte. Ten začal válčit téměř s celou Evropou a dostal se až do Ruska. Nakonec byl poražen Velkou Británií v bitvě u Waterloo. Velká Británie se tak stala novou velmocí, která udávala tón v 19.století.
Lidé byli stále vzdělanější, a tak vzrůstala poptávka po knihách, klavír byl nutností v každé měšťanské rodině a hrát na něj patřilo k dobrým mravům.
Průmyslová revoluce:
o Její tváří se stala královna Viktorie. Docházelo k technizaci výroby, byly zaváděny nové stroje do výroby a navíc existovalo mnoho pracovníků, ti bojovali za desetihodinovou! pracovní dobu a omezení práce žen i dětí (– vykořisťování).
vynálezy:
o parní stroj → století páry → stavba železnic
o bleskosvod, ruchadlo
· Kolonialismus
o Po osamostatnění Ameriky se velmoci obrátily se jinam, do Afriky, a na východ – Indie. Především VB (ale i Španělsko nebo Německo) měly hodně kolonií, které často bojovaly za osamostatnění.
· Romantismus:
o název od slova román – rozšířen od konce 18. st. – gotický román
o cit, individualita, duše (hlavně psychicky trýzněná – Utrpení mladého Werthera
o osamocení (osamělý hrdina v krajině), noc, nebezpečí, tajemství, splín!
o bájní hrdinové – podpora národního cítění
o stavby jako letohrádky apod. – napodobování středověku → novogotika

Zpracovala Michaela Šlesingerová

Použitá Literatura:
Hlavačka Milan: Dějepis pro gymnázia a střední školy 3. díl - novověk, Praha 2001
přednášky Obecné dějiny 4 na Pedagogické fakultě

Hudba v období romantismu

o Rozšířil se orchestr – vznikl velký symfonický orchestr s velkým počtem nástrojů – kolem 70 hráčů a mnohdy i více.
o Prvenství v hudbě si udržovala symfonie a opera.
o Vznikla tzv. programní hudba – hudba měla děj. symfonická báseň, programní
symfonie..Např. Hudba F. Liszta - Dantovská symfonie, Faustovská symfonie, Orfeus..
o Skladatelé využívali básnického slova – návrat k písním – sólovým i sborovým.

Co se týká hudby jako takové – melodie se stala v romantismu méně pravidelnou, oproti klasicistním jednoduchým a přehledným melodiím. Stala se zpěvná, rozevlátá, široce klenutá.. Složitější než přehledná klasicistní hudba.


Franz Schubert (1797-1828) dožil se 31 let



geniální vystižení lyrických a romantických nálad,
neopakovatelbý smysl pro melodii
neměl odpovídající postavení
finanční zajištění – z podpory rodiny a známých
zájem o jeho hudbu vzrostl až na konci jeho života
V posledních letech žil bohémským životem, nakazil se syfilisem.

DÍLO:
největší význam komorní a písňová tvorba
600 písní, skladby pro klavír, 8 symfonií, 8. symfonie h moll zvaná Nedokončená
Cykly písní Krásná mlynářka (1823) a Zimní cesta ( 1827)
smyčcový kvartet č. 14 d moll Smrt a dívka (vznikal v letech 1824–1826)
Kvintet Pstruh – podle stejnojmenné písně
Klavírní Valses Sentimentales (Sentimentální valčíky), Impromptus a Moments musicaux
dále scénická a baletní hudba

Frederic Chopin (22.2.1810 v ŻelazowaWola u Varšavy -17.10.1849 Paříž – 39 let)



- byl polský hudební skladatel vážné hudby, který je znám svými klavírními skladbami
pobýval hodně ve Francii, vztah s George Sandovou
-ve 30ti letech na Malorce těžce onemocněl plicní chorobou. Často pobýval v lázních po celé Evropě – např. Mariánských Lázních (dnes Chopinova mezinárodní klavírní soutěž)
- ve 38mi v Anglii a Skotsku onemocněl těžkou tuberkulózou, které podlehl 17. října 1849 v Paříži.

DÍLO:
Převážně pro klavír
Klavírní rondo c moll Op. 1 variace na Dona Giovanniho Op.2
2 klavírní koncerty (Op. 11 e-moll a Op. 21 f-moll)
3 klavírní sonáty (č. 1 c-moll Op. 4; č. 2 b-moll Op. 35 - obsahuje slavný smuteční pochod, č.3 h-moll Op. 58) ,
Etudy (2 řady po 12 - Op. 10 a Op. 25 a 3 „nouvelles“ etudes) mazurky, polonézy, valčíky, nocturna, scherza, balady, impromptu; fantazie f-moll Op. 49
24 preludií Op. 28 (inspirace Bachovým Temperovaným klavírem)

Pro ostatní nástroje:
violoncellová sonáta, klavírní trio, několik písní (polské texty)



Použitá literatura:
D. Lisá, Hudební nauka pro malé i větší muzikanty 2
http://cs.wikipedia.org/wiki/Franz_Schubert
http://cs.wikipedia.org/wiki/Chopin


Malířství

Romantici :
Ústřední princip romantismu byla víra ve spontánnost a sebevyjádření.Všichni malíři se snažili na svých plátnech a totéž, co básníci ve svých básních- zachycení svých pocitů.
Umělci se necítili vázáni na tradiční tématiku- Bible, legendami svatých, mytologií ani klasickými proporcemi.Svobodně malovali co chtěli a jak chtěli a jak to viděli, ne jak se od nich čekalo, že uvidí.
Romantismus nebyl jen záležitostí jedné země.C.D. Fridrich z Německa a W. Turner a J.Constable z Anglie, z Francie Eug. Delacroix představují protichůdné přístupy v romantickém krajinářství.

W. Turner zachycuje běsnění bouří, živlů, Constable ukazuje intenzivní citové zaujetí v dokonale klidných krajinách anglických.Goya po nemoci v letech 1792- 1793 se stále více obracel k chmurným a zlověstným námětům.Eug. Delacroix byl v mládí považován za duchovního vůdce romantiků, všestranný umělec.

C.D. Fridrich , hluboce nábožensky založený člověk, posedlý myšlenkou na smrt, vytvářel záhadné krajiny, které symbolizovaly rozpoložení jeho bytosti, ducha.

Pro svět tito malíři odhalili vnitřní stavy člověka tím, že uznávali noční můry, halucinace, erotiku a šílenství jako součást lidské psychy. Měli odvahu to přiznat, přijímali myšlenky , které později rozvinul Sigmund Freud. Bylo to něco odvážného v tomto století, patří jim dík za jejich osobní revoluci a otevřenost a za to, že prosadili pojem sebevyjádření v době, kdy neexistoval.

Eugén Delacroix ( 1798- 1863 ) ,, Cenný a vzácný vliv slunce naplňuje každou věc vnitřním životem‘‘ citát umělce

Původ narození tohoto malíře je pod rouškou tajemství. Narodil se v Saint Maurice 26.4.1798.
Matka pocházela z rodu uměleckých truhlářů a otec ( ?? ) ministrem zahraničí- údajně Delacroix synem Talleyrandovým.
E. Delacroix : uzavřený samotářský člověk, názory na umění málo romantické, spíše akademické. Účastnil se společenského života za vlády Ludvíka Filipa či Napoleona III.
Všechny uvedené rozpory dosti pesimistické, politické otázky jsou zvětšeny v ,, Deníku ‘‘
značně zvětšující tři slavné dny roku 1830 jimiž je obraz ,, Svoboda vedoucí lid na barikády‘‘.

Básník Baudelaire říká:( ,,Malíř se vždy řídil svými vnitřními myšlenkami, a ty se projevují v jeho díle, třebaže malířství je umění ,, mlčenlivé ‘‘.) ‘‘Básník
Baudelaire rozpoznal duchovnost jazyka tohoto muže, kterého obdivoval a miloval.Právě při studiu Delacroixova díla odhalil Baudelaire, že myšlenka, magický účin a hudebnost nemusejí být vázány na námět obrazu, nýbrž mohou být věcí pouhé kombinace a dramatické hry barev.

Poznání :
R.1824 vystavením v Salonu v Paříži Constabelův obraz ,, Vůz se senem ‘‘ výrazně ovlivnil práci umělce a odhalil zdroje anglické prosvětlené malby.
Poznáváním anglických krajinářů a především Johna Constablea a především akvarelistů francouzští malíři se utvrdili ve své snaze zkoumat hru barev v závislosti na světle a utvrdili se v tom, že malíř může s barvami zacházet stejně svobodně jako sama příroda se svou rozmanitostí a proměnlivostí.
Poznání ciziny :
Pozornost vábil Orient. Delacroix putoval do Maroka, Alžírska – 1832, našel nový a úplně jiný svět a život, jak v Evropě - jiné zvyklosti a mravy-
Pracoval na skicách, kresbách, náčrtech, objevil harémy a lačnost tajemství s tím spojené.

Za různých režimů dostal Delacroix velké zakázky na dekorační práce.
Vyzdobil : královský salón, knihovnu v poslanecké sněmovně, knihovnu ve sněmovně pairů, strop Apolonovy galerie, Lucemburský palác aj.

Díla Eug. Delacroixe : Svoboda vede svůj lid na barikády -1830
Dante a Vergilius v pekle ( obraz inspirovaný Dantem )
Krveprolití na Chiu ( vystav. V Salonu 1824 )
Alžírské ženy -1834
Židovská svatba - 1939
Sardanapalova smrt , Jakubův zápas s andělem,
Vyhnání Heliodora z chrámu
( freska -kaple sv. Andělů v pařížském kostele Saint – Sulpice )
Dantova bárka 1822, Vraždění na Chiu 1824, Autoportrét v zelené vestě okolo r. 1837, Únos Rebeky 1858, aj.

Eug. Delacroix se vydal na pouť za zjevením světla Východu roku 1832

Rozbor obrazů:

,, Alžírské ženy ‘‘ r. 1834 :
Na obraze oko diváka překvapuje a hledí do komnaty barev , kde sedí a pohybují se ženy. Dychtivé oko diváka plné lačnosti objevuje nenucené počínání žen na obraze.Divák vidí bohatství obleků žen, drahé látky, různých materiálů, lesk bohatství. Je cítit působení žen na diváky, jejich přítomnost a klid , živočišný půvab. Tento obraz umělec mohl namalovat jen díky mimořádnému náklonu a obzvláštní přízni, které se mu dostalo v Alžírsku. Intimní pohled do pološera komnaty, zvědavost pohledů do soukromí žen v harému, kde před vnějším světem září bohaté hedvábné látky, zlato, perleť a oslnivá a podmanivá krása Orientu.



,, Dante a Vergilius v pekle ‘‘ Louvre, Paříž, vystavený v Salonu roku 1822 ,
kde vzbudil
veliké nadšení. Thiers pak napsal o Delacoixovi: ,, Nahodí, seskupí a zkroutí postavy, jak se mu zachce s odvahou hodnou Michelangela nebo Rubense . ‘‘
První Delacroixova plátna inspirovaná Dantem spolu se Shakespearem, Byronem a Goethem – miláčkem romantiků

,, Dobrý Samaritán ‘‘ ( Milosrdný Samaritán – 1851 )
Obraz inspirovaný podle Nového zákona Kristova podobenství - O muži přepadeném a k smrti ubitém, kterého po cestě míjeli lhostejně kněží i levit ( pomocník kněze ) .
Pomoc muži poskytne až Samaritán, občan Židy opovrhovaného města Samarie. Je to příběh o podobenství o lidské lhostejnosti a pomoci bližnímu.

,, Svoboda vede lid ‘‘ 260 x 325 cm, 28.7.1830, citace umělce: ,, Rozhodl jsem se pro téma ze současnosti, barikádu, a ačkoli jsem se nebil za vlast, alespoň pro ni budu malovat. Tím jsem si zvedl sebevědomí. ‘‘

Dokázal dát anekdotickému námětu velikost epopeje. Spojil zde většinou evokaci alegorie se skutečností, heroický akt s moderně oblečenými postavami.( Sám sebe zachytil v cylindru na barikádě. )
Ocitáme se před oslavou tří dnů ,, Trois Glorieuses‘‘ z července r. 183é, kdy Karel X. byl donucen k útěku a kdy se zrodila parlamentní monarchie Ludvíka Filipa.
Cílem povstání Pařížanů bylo nastolení republiky a to se neuskutečnilo.
Delacroix se nechal naverbovat do Národní gardy, ale přímo povstání se nezúčastnil. Byl stoupenec romantického hnutí, namaloval a sám sebe v cylindru a puškou v ruce.Alegorie Svobody – ženská postava -následovaná ozbrojeným davem, třímá vlající prapor, který je vidět i přes dým stoupající a zahalující Paříž. 1.plán obrazu je zaplněn těly dvou padlých mužů, vzrušená gesta, otevření 1. plánu dává silný pocit teatrálnosti.


E. Delacroix Svoboda vedoucí lid na barikády

,, Krveprolití na Chiu ‘‘ Louvre, Paříž 1824
Obraz je dokladem sympatií, se kterými umělci a ušlechtilí a duchovní doby sledovali boje Řecka za nezávislost .Tragická epizoda odehrávající se pod oblohou v níž zápasí ,, paprsky a stíny ‘‘je pro romantické umění velmi typická. ( nazval jednu ze svých básnických sbírek francouzský básník Viktor Hugo)



,, Jakobův zápas s andělem ‘‘ freska - nástěnná malba v kostele v Paříži Saint- Sulpice 1855-1861, 751 x 485 cm, olej a vosk na sádře
Tento obraz je posledním dílem malíře E. Delacroixe malovaný na objednávku. Na tomto obraze malíř již nelíčí boj lidstva , ale svůj osobní boj. Je to zápas lidského ducha nad sebou samým.
Jakubův boj trval po celou noc. Boj umělce Eugéna Delacroixe trval po celý život. Zde nás malíř poučuje, že zde není rozhodnut ani v hodině smrti. Géniův zápas nemůže skončit nikdy. Jeho cena tkví v něm samém nikoliv v hypotetickém vítězství.



John Constable ( 11.6.1776 – 31.6.1837)

Tatínek byl mlynářem v hrabství Suffolk, malíř žil a pracoval v Suffolku a i v Londýně.John se vracel celý svůj život do rodného kraje, aby tam kreslil a skicoval své zážitky z přírody.
Narodil se jako čtvrté dítě ze šesti dětí, otec mlynář a obchodníkem s obilím, majitel několika vodních a větrných mlýnů. Krátký pobyt na internátní škole, kde zažil bití víc než vyučování. Přešel do jiné školy, kde ředitel přál Constábelovi.Hodně se mu věnovali místní klempíř a sklenář v Denhamu a brali chlapce, aby kreslil a skicoval. Otec si ze syna přál mít mlynáře a tak John pracoval jeden rok. Po celém roce převzal mlynářské řemeslo po něm jeho mladší bratr Abram.

Touha být malířem-

Vášeň k umění rozhodným způsobem podpořil Sir Georgie Beaumont – amatérský nadšenec,zkušený znalec a sběratel i malíř. Sir Georgie Beamont míval u sebe obraz, dílo francouzského malíře. Mistra Clauda
Lorraina ,, Hagar a anděl ‘‘. Tento obraz byl v cestovním vaku Sira Georga. John při pohledu na tento obraz se John utvrdil, že se musí stát malířem.Sir Georgie velmi podporoval mladého umělce, vzniklo i hluboké přátelství.
Do roku 1799 nechtěl otec Golding syna pustit na malířská studia. Byl přesvědčen , že malířská dráha je nevýnosná a málo placená. Až když mladší syn Abram projevil zdatnost v mlynářském řemesle pak svolil.
John byl roku 1799 přijat jako žák na Královskou akademii. Byl moc pilným žákem, po večerech četl a skicoval, ale stýskalo se mu po domově a po rodném kraji.
Dopisy a plné košíky s jídlem, které otec pilně posílal ,pomohla udržovat stálý styk otce se synem a syna Johna s domovem.

Cestování –
John hodně cestoval po Anglii, roku 1801 chodil po hornaté oblasti v Derbyshiere, do Kentu, na lodi Východoindické společnosti.Navštívil severozápadní Anglii.

V roce 1809 mu bylo 33 let. Zvládl řemeslo, ale uměleckého úspěchu nedosáhl. Nebyl zvolen řádným členem Královské akademie. Zamiloval se do Marie Bicknellové o 12 let mladší ženy. 7 let si psali, její rodina Marii pohrozila, vyděděním.
John byl umíněný člověk, mezi umělci teď měl pověst arogantního člověka s chováním nepřátelství, na druhé straně k rodině byl milý a velkorysý. John měl rozporuplnou povahu.

Roku 1815 zemřela matka , nedlouho i zemřela matka Marie.
Roku 1816 zemřel otec.

2. října 1816 sňatek již bez rodičů.
Šťastné období, hodně sil, rodina vedla klidný život.

Roku 1820 – studie k obrazu ,, Vůz na seno ‘‘ , John měl hodně potíží se žebřiňákem při malbě- kol- Povedlo se obraz dokončit. Dnes je tento obraz Johna Constabela jeho nejslavnější. Dokončení obrazu se stalo brzy po narození druhého syna.

John ve svých 39 letech prodal svoji první krajinu a za celý život neprodal v Anglii ani 20 obrazů !!

Roku 1824 mu francouzský král v nepřítomnosti udělil zlatou medaili za obraz
,, Vůz na seno ‘‘.
Nemoc manželky Marie na TBC. – další dvě děti – porod 7. dítěte Marii vyčerpal. Zemřela
23.11.1828.
Mariin otec rodině odkázal po smrti 20 000 liber. Svému bratru Goldingovi Constable řekl :
,, Nebudu se již nikdy cítit jako dřív, tvář světa se mi úplně proměnila. ‘‘


John Constable Vůz na seno

Motivy :
John maloval scenerie svého dětství. Více jak 15 let se vracel do vesnice East Brgholtu poblíž
údolí Stouru u Suffolku. Zařídil si zde ateliér v jedné chalupě. Denně chodil a skicovat do údolí k řece . Kreslil malé skici 9 x 12 cm velké.
Náměty : jejich šíře byla pestrá, řeky, bárky na vodě, ovce ve stínu, farmy, kostely, koně, oráče,zdymadla, vlečení člunů po vodě, lekníny, drobné detaily, manžety, rosu, aj.
Většina pláten byla malována pak až v Londýně, skicové materiály posloužily k plátnům.
Jediný obraz byl dokončen v plenéru : ,, Stavba člunu ‘‘.


John Constable Studie mračen

Zajímavé je, že jeho první přípravné studium, které nemá mezi malíři obdoby je to, že maloval studii olejem, aby vyřešil kompozici a barevné plochy.Odborníci velice obdivují volnost s níž se Constable užíval špachtle k nanášení barev, vystihující anglické počasí se vším všudy a se všemi jeho proměnami.

Vystihl, že počasí časného léta se projevuje v ovzduší. Oblaka táhnou širokou oblohou, slunce si hraje na hladině Stouru.
Používal čistou žluť a bělobu na odraz slunce v kapkách rosy, pohyb mraků na obloze zachytil rychlými , nervózními pohyby štětce, jejichž citlivost nebyla nikdy překonána.


John Constable SMaják v Harwich

Objevují se dva výrazné rysy jeho techniky : drobné plochy jasné červeně , často na zelené a běloby většinou na hnědé.Červeň používal, aby zeleň vypadala svěžeji a živěji a také aby upoutala divákův pohled. Běloby vytvářejí tak i iluzi odrazu slunce na vlhkém dřevě. Říká se tomu : ,, Constáblův sníh ‘‘ . Jak ale umělec jednou řekl na přednášce: ,, Bílá byla jediná barva na jeho paletě, kterou se takového efektu dalo dosáhnout.‘‘

Obrazy : Autoportrét – 1776 – 1837
Bílý kůň , Haywain, Platford Milli, Salisburská katedrála, Stonehenge, Parhamský mlýn v Gillinghamu, Pláž Weymonth, Brightu, Studie mračen, Vůz na seno, Dedhemské údolí, Krajina s mraky, Pšeničné pole, Chata v Corfieldu, Park ve Winehoe, Maják v Hanwich, aj.

Jean Franc. Millet ( 1814 Gruchy – 1875 Barbizon )

Syn sedláka z Contentinu nepřitahoval les, ale rozlehlé lány polí v Chail-ly en Bire.
Jean se usadil v Barbizonu poblíž Paříže ( asi 55 km od Paříže ) v červnu roku 1849, aby unikl revolučnímu ovzduší Paříže.
V žánrových obrazech se vyskytuje opět rolník jako model- jako pracující bytost, jež si vydobývá obživu ze země.
Millet zpodobňoval život venkovana vždy při práci a oddává se s posvátnou vážností. Nikdy nemaluje venkovana při výjevech rodinných oslav svátků , odpočinku, spící, vždy jen a jen při práci,s životem spojený s rytmem přírody.

Millet se nikdy neinspiroval žádnou politickou ideou, vedlo ho pouze přání otevřít vznešený svět malířského umění, ušlechtilosti onoho venkovského lidu k němuž původem náležel.

Millet prohlásil své umělecké přesvědčení : ,, Krása je ve všem, co je pravdivé, účelné, charakteristické, že spočívá v živé a plné přítomnosti. ‘‘

Millet patřil k zakladatelům ,, Barbizonské školy ‘‘ a je otcem moderního malířství. Jeho díla zapůsobila ne generaci impresionistů a hlavně na Vincenta van Gogha.

Za modely mu sloužili příslušníci selských rodin nebo drobná buržoazie z Cherbourgu a blízkého okolí.

Portréty :

Do portrétů vnášel umělec svoji invenci a projekci své vlastní osobnosti a tu vkládal do všeho co tvořil.Holá pravdivost portrétů je možná ve srovnání s portréty římskými.Milletovy podobizny jsou bezelstné a pravdivé, naivní a nejsou schopny přetvářky. Z těchto portrétů na nás hledí celá duše portrétovaného člověka.
Výrazy portrétů jsou složité , zahrnují individuální rysy modelu, typologii společenské vrstvy k níž model náležel a malířovu ideální představu a projekci vlastní osobnosti, kterou vnáší do všeho co tvoří.

Ed. Pegas ( franc. malíř ) říkal : ,, Milletovy modely jsou bezelstností skromných bytostí, které nejsou schopny přetvářky. Z těchto hladkých čistých tváří na nás sama hledí duše. ‘‘

Obraz ,, Sběračky klasů ‘‘ olej na plátně 83,5 x 111 cm Louvre , Paříž, dar paní Pommeryové r. 1890

Na obraze jsou zachycené tři ženy na poli při sbírání klásků obilí. Paběrkují to co zbylo po žních.Millet zachytil zcela realisticky tuto scénu, tento nejdramatičtější aspekt venkovského života. Scéna má zachycení monumentálního rozměru, přímo heroickou velikost a která také neumožňuje divákovi, aby se uchýlil k lacinému soucitu a zároveň zdůraznil neobyčejnou důstojnost. Červené a popraskané ruce žen Miller neskrývá před divákem, neskrývá také únavu z namáhavé práce této trojice žen. Jejich namalovaná záda, ohnutá, strhaná těžkým a namáhavým ohýbáním je cítit při pohledu na obraz.
Divák necítí pocit soucitu neboť Millet zde nenechal na obraze prostor pro tento soucit., ale podtrhl neobyčejnou důstojnost těchto tří venkovanek.

Plány obrazu : Pozadí - 3. plán nebe, pracují v pozadí skupiny venkovanů při sklizni obilí, která pomalu končí, plně naložené vozy pomalu odjíždějí,

2. plán : venkovská veduta ( panorama venkova, krajiny ) otevírající se,
1. plán : Tři sběračky klasů, paběrkující, ohnuté postavy tří žen.

Plátno bylo vystaveno v Salonu roku 1857 a dočkalo se odsouzení diváků. Ještě nikdy totiž nebylo vystavováno toto téma ( námět ) venkovského života s takovou silou ve výstavních prostorách Salonu v Paříži.
Co vadilo divákům ? Vadila jim fyzická přítomnost tří venkovanek a realismus s jakým byl tento obraz namalován.
Pozornost s jakou malíř Millet věnoval takovému zobrazení a pravdivosti je jistě méně vyzývavá, než pak ji ve stejném období předkládal malíř Gustave Courbet. Je zásluhou Milleta, že diváci se stali citlivějšími k sociálním tematům ve výtvarných dílech.


Jean Franc. Millet Sběračky klasů

Zpracovala Hana Bláhová

Použitá literatura:
vlastní zápisy z přednášek dějin umění I. a II. cyklu pořádané Národní galerií v roce 2007, 2008 ,2009,
Antonín Matějíček , Dějiny umění v obrazech Praha, Melantrich 1942,
Vladimír Prokop, Kapitoly z dějin výtvarného umění pro výuku dějin umění na středních školách
José Pijoan, Dějiny umění 8, Odeon, Praha1981,
National gallery Londýn, Slavné galerie světa, nakladatelství Mondadori v Miláně roku 2005, Knižní klub Praha 2005,
Slavné galerie světa , Louvre Paříž,nakladatelství Mondadori v Miláně roku 2002, Knižní klub 2004,
Encyklopedie světového malířství , Academia, st. nakladatelství Praha 1975,
Der sttie Garden, Deutsche Maler des ernsten und zwieten drittels des 19. Jahrhunderst, Karl Robert Langewiesche, Leipzig 1930,Die Blauen Bücher
Francouzské umění 19. a 20. století,Národní galerie v Praze 2003,
Pierre Courthion,Delacroix román hrdiny Obelisk nakladatelství umění a architektury,Praha 1970,
Jan Baletka, Výkladový slovník malířství, sochařství , grafika , Academia nakladatelství Akademie věd České republiky, Praha 1997,
Dějiny výtvarného umění, Marie Černá, Idea Servis Praha 7, 2002,
Největší malíři život, inspirace a dílo, Eaglemoss International, Praha2000,
Velikáni výtvarného umění, Ilustrovaný průvodce životy a díly nejslavnějších malířů, Perfekt, a.s.Bratislava, 1996
Juan-Ramón Triadó, Dějiny malířství v obrazech , Vrcholná díla všech epoch a stylů, Albatros, Praha 1994,
Mussé D' Orsay Paříž, nakladatelství Mondadori Electa S.p. A. v Miláně roku 2005
Ermitáž. Sankt Peterburk, Slavné galerie světa, nakladatelství \mondadori v Miláně , 2003, Knižní klub Praha,
Metropolitan Musseum- New York, nakladatelství Mondadori v Miláně roku 2004

Pravá paže - Interpretační funkce pravé paže a její potíže na smyčcových nástrojích

Toto je má práce, kterou jsem psala ještě před tím, než jsem začala učit. Díky učení se mi otevřely nové prostor a úhel pohledu. Dnes bych ji napsala pravděpodobně jinak, ale zase mě nic nemotivuje něco takového psát.
Takže můj pohled na pravou paži smyčcových nástrojů ve 23 letech.




Analýza činností při realizaci konkrétního hudebního problému nebo osvojení výrazových prostředků, vytvoření metodického postupu směřujícího k osvojení příslušné dovednosti.

Interpretační funkce pravé paže a její potíže na smyčcových nástrojích
Obsah:
Úvod
I. Teoretická část
I.I. Hudební dovednosti
I.II. Pohyby při hře na
hudební nástroj
I. III. Vnitřní sluch
II. Praktická část
II.I. Způsoby nácviku a zdokonalování vnitřního
zpěvu a představivosti
II.II. Různé rychlosti smyčce, jejich uvědomění
si a cílené použití při hře skladeb
II.III. Problémy pravé paže při hře rychlých a
pomalých notových hodnot na dlouhý smyk
Závěr
Použitá literatura

Úvod

Problémem analýzou činností se zabývám zhruba od svých patnácti let, kdy jsem začala studovat Konzervatoř v Českých Budějovicích u Larisy Koltsové a Vladimíra Bondarenka, své metodické postupy si osvojily na jedné z nejlepších vysokých škol na světě na VŠMU v Moskvě, kterou oba vystudovali. Do té doby jsem se pouze snažila z nástroje vyluzovat správné tóny v napsaném rytmu, ale vůbec mi nebylo jasné jak a čím hudbu vytvářím. Paže a prsty mi nefungovaly tak, jak jsem chtěla, místo volnosti jsem v nich cítila velké napětí a křeč. Nevěděla jsem, jak mám ruce stavět, aby byly v optimálním stavu a netušila jsem, jak mám vlastně pracovat s hudbou, s melodickými frázemi.
Škola mých dvou učitelů byla sice tvrdá, ale velice účinná. Tak dlouho jsem musela hrát na lekci třeba jeden jediný takt, dokud jsem jej alespoň dvakrát nezahrála správně. Neodpustili mi jedinou chybu ve zvuku ani v pohybech, neustále mě upozorňovali na mé problémy v postavení rukou, než jsem je alespoň částečně neodstranila. Samozřejmě, že člověk se má neustále co učit, především veškerý repertoár, který kdy byl napsán, nikdo za celý život nemůže nastudovat a následně koncertovat.
Jedním z největších úskalí při hře na smyčcový nástroj, je činnost levé paže. Levá ruka má velice důležitou úlohu intonace a vibrata, ale na pravé ruce leží celý tok hudebního proudu ve skladbě. Proto jsem se rozhodla napsat práci o činnostech a funkci pravé paže.



I. Teoretická část

Než se budu podrobněji zabývat analýzou činností pravé ruky a metodickými postupy směřující k osvojení určité dovednosti, musím pohovořit o okruzích hudební psychologie, které úžeji souvisí s touto problematikou: tedy o hudebních dovednostech, pohybech při hře na hudební nástroj, o vnitřním sluchu a představivosti.



I.I. Hudební dovednosti

„Pojem hudební dovednost se vymezuje jako cvikem a učením získaná způsobilost vykonávat úspěšně určitou hudební činnost. Pod tímto výkladem se skrývají další jednotlivé činnosti a pohyby, které instrumentalista musí vykonávat.” Získané hudební dovednosti umožňují provádět několik různých činností najednou: např. při hře v orchestru musí hudebník nejen sledovat svůj vlastní part, ale i gesto dirigenta, hrát správně notový zápis, koordinovat obě ruce a ještě přitom vnímat ostatní nástrojové skupiny. Základem hudebních dovedností jsou automatické činnosti, které vznikají neustálým opakováním. Ale není to pouze mechanické opakování, které činí dovednosti dovednostmi, ale působí zde celková psychická činnost, paměť, hudební představivost, vůle i motivace.
Vytváření a získávání hudebních dovedností je proces, ve kterém probíhají následně tyto fáze:
I. fáze kognitivní – v této fázi si jedinec osvojuje potřebné hudební vědomosti, např. znalost not, intervalů, informace o skladbě, seznámení se s ní atd.,
II. fáze fixační – zde se dovednost zdokonaluje a upevňuje,
III. fáze automatizační – instrumentalista odstraňuje nepřiměřené pohyby a svalové napětí,
IV. fáze kontrolní – zpětnovazební – tato fáze působí i v ostatních, poskytuje jedinci informace o činnosti a tím zajišťuje jejich kontrolu a správnost.


I.II. Pohyby při hře na hudební nástroj

Při hře na nástroj musíme vykonávat pravou i levou rukou naprosto odlišné pohyby, které jsou v rozporu s úkony, které vykonáváme v běžném životě. „Přesnost, jemnou diferencovanost a pohyblivost pohybů zajišťuje nervově svalová koordinace a dovoluje na základě vnitřní sluchové představy realizovat celou škálu výrazově dynamických a barevných odstínů instrumentálního provedení.”
Instrumentální pohyby se dělí na dvě základní skupiny:
I. pohyby volní, úmyslné – tyto pohyby plně podléhají našemu vědomí, naší vůli, můžeme je zcela kontrolovat,
II. pohyby bezděčné – nepodléhají úplně našemu vědomí, naší vůli, můžeme je ovládat jen částečně.
Ovlivňování pohybů je závislé na způsobu, jak se učíme hrát na nástroj, na motorických předpokladech každého jedince a na stylu výuky, kterou jsme prošli.
Pohyby, které provádíme při hře na hudební nástroj se skládají ze dvou složek:
„I. vnější složka, která je dána polohou, tvarem a směrem ruky, jejím odklonem od vertikální či horizontální roviny. Tyto pohyby je možno opticky kontrolovat a tím také upravovat“ , to velmi pomáhá při výuce žáků, či studujeme-li něco sami, nebo opravujeme-li své vlastní starší špatné návyky.
II. vnitřní složka, tu činí vnitřní nervová svalová struktura, kterou nelze sledovat ani analyzovat.


I. III. Vnitřní sluch

„Vnitřní sluch je schopnost sluchové představivosti hudebního materiálu.“ Je v podstatě základ veškeré hudební tvorby, jak skladatelské tak interpretační.
V podstatě je zbytečné cvičit více jak 5 hodin na smyčcový nástroj. Z hudební historie i současnosti jsou známi jedinci, kteří cvičí od rána do večera, ale hodně dalších interpretů zahrají to samé stejně kvalitně, a přitom nestráví s nástrojem zdaleka tolik času. Nabízí se otázka, jak je to vlastně možné? Může to být jistě velké nadání a talent, ale ze své praxe vidím, že spoustu lidí cvičí špatným způsobem právě kvůli tomu, že je nikdo neučil záměrně používat hudební představivost a trénovat svůj vnitřní sluch. Tito lidé stráví spoustu zbytečného času tím, že dokola opakují ty samé problematické části skladby, což by ještě nebylo tak hrozné, ale nesoustředí se konkrétně na ten problém, ale hrají spoustu věcí okolo, které k vyřešení problému naprosto nepotřebují a tu problematickou část hrají vždy naprosto stejně, se stejnými chybami a jen je opakují a unavují si svaly.
Na vnitřním sluchu, zpěvu a představivosti, se může skvělým způsobem zdokonalovat hudební paměť, práce s hudebním materiálem vůbec, ale i technické problémy (můžeme si v duchu představovat veškeré hmaty i jejich intonaci). Je to výborný trénink, kdy v hlavě necítíme žádné svalové napětí, ale naopak naprostou volnost, kdy si procvičujeme sluch, paměť a vůbec vlastní intelektové schopnosti.
O různých způsobech nácviku a zdokonalování skladeb pomocí vnitřního sluchu a imaginace se budu zabývat v praktické části této práce.



II. Praktická část

Již dříve jsem uvedla, hra na hudební nástroj se skládá z mnoha aspektů a dílčích úkonů, které nejsou vůbec přirozené a hudebník je musí vykonávat zároveň. Určité předpoklady a dispozice pro tyto činnosti jsou neodmyslitelné. Avšak v mnoha lidech se skrývají skryté schopnosti, týká se to i instrumentalistů, kteří sice pracují ve svém oboru, ale sami nemají tak velký talent, nebo nebyly správně vedeni, aby se jejich schopnosti mohly projevit navenek (tj. zjevné slyšení jejich nadání). Ale jakmile s nimi někdo začal pracovat správným způsobem, jejich styl hry se lepšil.
Problém je v systému výuky. Málokdo v ní zdůrazňuje funkci, činnost a způsob vedení (konkrétně na určitých úsecích skladby) pravé paže. Ta musí být vedena různými rychlostmi smyčce . Tak jako například nechodíme stejně rychle, svou chůzi přizpůsobujeme různým okolnostem, tak rychlost vedení smyčce se musí přizpůsobit odlišným částem v hudbě. A tuto velice důležitou věc si málokdo uvědomuje. Tento problém souvisí se zvukovou představivostí, kterou mnoho hudebníků v duchu záměrně neprocvičuje a tudíž nezdokonaluje. Správná cílená a vštipovaná představa zvuku a interpretace nám totiž nedovolí hrát jinak. A ve své hlavě slyšíme vždy krásný tón bez chyb, pazvuků a dokonalou intonaci.



II.I. Způsoby nácviku a zdokonalování vnitřního zpěvu a představivosti

Pro zdokonalování skladeb pomocí hudební imaginace je nutné nejprve znát notový materiál – zápis skladby. Málokdo má natolik vrozený, vycvičený sluch, aby si dokázal představit notový materiál, aniž by si jej nejprve zahrál na nějaký hudební nástroj, či jinak neposlechl. Musíme tedy znát určitým způsobem zápis skladby, abychom si jej alespoň zhruba mohli v duchu představit. Když si vezmeme do rukou pouze noty bez nástroje, můžeme zcela svobodně pracovat s hudebním materiálem nad frázemi, přemýšlet nad různými prstoklady levé ruky (a zároveň je v duchu procvičovat), nad používáním pravé paže – různými rychlostmi ve vedení smyčce, smyky, atd.
Je dokázáno, jak je člověk schopen zpívat nahlas (nemusí předvádět přesnou výšku tónů, to je velice náročné, jde především o charakter hudby), tak přesně interpretačně hraje. Místo neustálého opakování, přehrávání jednoho místa, kde se vyskytují neustále stejné chyby, nebo to není zcela podle našich představ, nebo nemáme jasnou představu o celé skladbě či jejích úsecích, je mnohem jednodušší a účelnější si tato místa, skladby v hlavě celé rozmyslet a prozpívat.
Velice důležité pro interpretovu paměť, nácvik intonace, zdokonalení sluchu a nácviku skladby je, aby si prozpěvoval skladbu či její úsek názvy not.
V notovém textu jsou napsaná pravidla hry a stylu, která jsou těžko odvoditelná pro méně zkušené hráče či žáky. A vůbec je složité si je odvodit pokud cvičíme pouze s nástrojem. Je nutné občas přestat hrát a úsek skladby, který se nelepší nebo je jinak složitý, si v duchu promyslet. V hlavě se nejlépe a nejrychleji tvoří celková představa o skladbě. Interpret získá mnohem větší jistotu, která dokonale pomáhá v boji proti trémě.
Tento způsob cvičení skladeb je ze začátku úmorně pomalý a posléze nezáživný, ale výsledky jsou značné. Navíc se tento nácvik dá provozovat bez rušení nočního klidu třeba celou noc, v dopravních prostředcích při cestě do práce či do školy, při obědě, v jakýchkoliv volných chvilkách, atd.


II.II. Různé rychlosti smyčce, jejich uvědomění si a cílené použití při hře skladeb

Výše ve své práci jsem uvedla, že při hraní jakýchkoliv skladeb jsou naprosto přirozené různé rychlosti vedení pravé ruky.
Všichni sice víme a v každé metodice se píše, že např. smyk martellé se hraje napíchnutím noty a větším tlakem na začátku smyku, poté zatáhnutím pravé ruky velkou rychlostí a před další notou následuje pauza a zastavení smyčce. Ale málokdo si v praxi tutéž věc uvědomí (při studiu různých hudebních materiálů a jejich interpretaci).


Ukázka č. 1: Bruch, M.: Dvojkoncert pro violu a klarinet (housle), úryvek ze 3. věty.

V tomto příkladu se střídají dva různé charaktery – legato a martellé. Někdo by mohl říci, že je to spiccato. Ale není, protože toto téma probíhá v silné dynamice a potřebuje velký zvuk (tudíž větší smyk), jde o romantickou skladbu, ne klasicistní, kam by se spiccato hodilo. V tomto úseku se vyskytují dva hlasy, dvě melodie – jedna je hlavní, druhá doprovodná, hlavní melodie je ve smyku martellé a druhá v legatu. Očima to všichni vidí, ale málokdo si to při hře uvědomí. Ve výsledku je to slyšet, zvuk je téměř neměnný, neustále stejný, škála barevných i dynamických odlišení se zplošťuje.
Ve skladbách se většinou vedle sebe jako protiklad objevují charaktery: legata a spiccata, legata a martellé, legata a staccata atd.
Jde o to, že hráč si musí jasně uvědomit různé charaktery. Jakmile si je uvědomí, již je sám okamžitě bude hrát jinak.
Dobrým nácvikem tohoto problému je výborné hrát zvlášť noty jednoho charakteru (jednu melodii), abychom slyšeli jen jeden melodický hlas bez okolního hudebního materiálu a zvlášť i druhý hlas (charakter).



II.III. Problémy pravé paže při hře rychlých a
pomalých notových hodnot na dlouhý smyk

Při interpretaci se vyskytuje další často objevující se problémy – hra rychlých na dlouhý smyk nebo pomalých pasáží.

I. Rychlé pasáže na dlouhý smyk

Při rychlých pasážích se téměř vždy vyskytují přechody přes struny během jednoho smyku (viz. hudební ukázka č.2).


Ukázka č 2: Bruch, M.: Dvojkoncert pro violu a klarinet (housle), úryvek ze 3. věty.


Zde je velice obtížné, aby všechny noty zněly stejně srozumitelně. Často se stává, že nějaké noty jakoby polkneme, nejsou dobře artikulované, některá zazní méně než nota předtím a potom . Poslech takové pasáže se stává nesrozumitelným.
Tyto problémy souvisí s koordinací pravé a levé paže (naprosto ve stejném okamžiku se musí klást prsty pravé ruky na strunu, kdy je na ní přiložen smyčec), dále s používáním smyčce.
Smyčec musí být použit v technických rychlých pasážích na dlouhý smyk tak, že musíme každou notu hrát stejně dlouhým úsekem smyčce. To dělá problém obzvláště při výměnách strun v pravé ruce a poloh v levé. Souvisí to se strachem z dané výměny – v levé ruce strach z intonace, v pravé ruce ze znělosti všech not. Při výměně polohy prstů v levé ruce smyk často zkrátíme před výměnou i po výměně polohy, ale tím si nepomůžeme, spíše naopak. Při výměně strun v pravé ruce často zkracujeme notu opět před výměnou i po výměně struny. Další potíže způsobuje, když hrajeme několik not na jedné struně a poté jen jednu notu na jiné struně a opět několik not na další struně (viz. ukázka č. 3), tu jednu notu také téměř vždy zkrátíme.


Ukázka č. 3: Bach, J. S.: VI. Suita pro sólové viloncello, úryvek z Preludiua.

Častou potíží se stává též poslední nota v obloučku před výměnou smyčce. Ta se stává též kratší.
Jak jsem již výše uvedla, jde o to, že musíme při takových technických pasážích na každou notu používat stejně velký úsek smyčce.


Nácvik použití stejné délky smyku

V technické pasážích se musíme především naučit dobře a kriticky poslouchat. Často se stává, že naposlouchané chyby ani neslyšíme, již jsme si jim uvykli. Tyto úseky se cvičí v pomalých tempech. Očima můžeme pozorovat a kontrolovat, kolik smyku používáme na každou notu a přitom se dobře poslouchat.
Je též nutností si tyto pasáže zahrát nejen jak jsou napsané v notovém zápisu, ale procvičovat je i jinými smyky. Nejdůležitější je smyk detaché, při kterém jasně slyšíme každou chybičku v artikulaci a koordinaci.
Účinné je, když pasáže hrajeme naprosto obrácenými smyky – tj. smyky, které ve skladbě hrajeme od žabky budeme hrát od špičky a naopak.
Samozřejmě při takovém nácviku nám dlouhodobě pomáhají stupnice, se kterými se seznamujeme již při prvních krůčcích hry na nástroj. Zde musí znít každá nota naprosto stejně a bez používání stejné délky smyku by to ani nešlo.


II. Pomalé pasáže

V pomalých pasážích se setkáváme s odlišnými potížemi než v rychlých. Zde se opět potýkáme s otázkou rychlostí smyčce.
V melodických pasážích složených z dlouhých notových hodnot se interpretům často stává, že na každé notě udělají „bouli“ uprostřed smyčce. Teoreticky se stane to, že jedinec u špičky i u žabky hraje větší rychlostí než uprostřed smyčce či zcela naopak. Tím se i zvuk stává nerovnoměrným a melodická fráze tvořená několika notami se úplně rozbije a nedrží celek (viz. ukázka č. 4).

Ukázka č. 4: Šoskakovič, D.:
Sonáta pro violu a klavír,
Úryvek ze 3. věty.

V takovýchto místech je třeba soustředit se na celou melodickou frázi a vést ji zvukově do vrcholu a z něj až do konce celého úseku.
Setkáváme se také s místy, kdy musíme držet jednu dlouhou notu a pod ní jde doprovod buď v klavíru, nebo v komořině v jiných nástrojích. Takové noty se též nedají vést stejnou rychlostí, hudba by se stala plochá a nudná. Smyčcové nástroje mají tu výhodu, že si mohou pomoci opět jinou rychlostí a různou intenzitou vibrata.
Většinou se v těchto případech osvědčí na počátku smyku vibrovat, poté zbrzdit rychlost, ustat ve vibratu, nebo jej zmírnit a ke konci smyku opět rozvibrovat tón a zrychlit rychlost (viz. ukázka č. 5).

Ukázka č. 5: Schnittke, A.:
Koncert pro violu a orchestr,
úryvek ze 2. věty.


Závěr

Sama se problematikou levé paže a s ní souvisejícím hudebním vnímáním zabývám každým dnem ve své instrumentální praxi.
Snažila jsem se ve své práci poukázat na nejčastější úskalí, která se týkají této problematiky. Jelikož jsem měla vynikající profesory na konzervatoři, kteří mi mnohé předali, vycházela jsem v praktické části především ze svých zkušeností jak interpretačních, tak pozorovacích – téměř všichni mí kolegové se potýkají s podobnými problémy.
Samotné mi to dalo možnost i pro svou hru utřídit si určité myšlenky a okruhy zhruba těch nejdůležitějších pilířů v problematice levé ruky.


Použitá literatura:

Sedlák, Fr.: Psychologie hudebních schopností a dovedností,
Supraphon, Praha 1989.
Sedlák, Fr.: Hudební vývoj dítěte, Supraphon, Praha, 1974.
Těplov, B. M.: Psychologie hudebních schopností, Státní
hudební vydavatelství, Praha 1965.
Dočkal, V. a kolektiv: Talent nie je dar, Bratislava, 1986.
Dočkal, V. a kolektiv: Psychologia nadania, Bratislava, 1987.

Alfred Schnittke - život a dílo, koncert pro violu

V roce 2005 jsem si jako téma své diplomové práce vybrala svého milovaného skladatele Alfredy Schnittkeho. Práce daleko přesahovala předpsaný počet stran, protože o tomto skladateli v češtině není dosud nic publikováno. I v cizích jazycích jsem kromě encyklopedidií o hudbě našla pouze knihy: Alfred Schnittke od Alexandra Ivaškina, vydané Phaidon, Londýn 1996. Je to kniha napsaná jeho přítelem, violoncellistou Alexandrem Ivaškinem, který jej důvěrně znal a interpretoval jeho díla. Kniha je Schnittkeho uceleným životopisem pojednávající taktéž o jeho dílech. Další kniha je "A Schnittke Reader", Indiana Univerzity Press, 2002. Velmi zajímavé dílo, kde jsou rozhovory s Ivanem Ivaškinem, Schnittkeho povídání o jeho dílech, o významných ruských skladatelích, interpretech, Schittke zde také pojednvá o vývoji hudby 20. století.
Moje práce vycházela především z těchto dvou děl. Dále jsem se v ní zabývala Koncertem pro violu a orchestr, interpretací a rozborem díla.

Jestli máte zájem nahlédnout do kapitol o životě Alfreda Schnittkeho a do ostatních částí mé diplomové práce, mohu zaslat;-).
kontakt: douchatko@seznam.cz
Jana Vavřínková

Zde uvádím obsah své práce.


OBSAH

1. Úvod 7
2 Život a dílo Alfreda Schnittkeho 8
2. 1 Skladatelovo dětství, aneb z Engelsu do Vídně 9
2. 2 Návrat do Sovětského svazu (1948-1953) 12
2. 3 Alfred Schnittke se stává profesionálem 17
2. 4 První významnější díla (1958-1964) 27
2. 5 Směrem k novému stylu (1964–1972) 34
2. 6 Získaná hloubka (1972–1979) 44
2. 7 Kompozice v duchu křesťanství 52
2. 8 Nejplodnější období a boj proti nemocem 61
3. Koncert pro violu a orchestr; interpretace a rozbor díla 76
3. 1 Formální rozbor 77
3. 2 Interpretační rozbor 89
4. Závěr 94
Literatura 95
Přílohy

Další odkazy:
Dobrý odkaz už je též v češtině i ve wikipedii
Časopis A2, článek o dvou knihách, ze kterých vycházela má diplomová práce "Rozmluvy Alexandra Ivaškina s Alfredem Šnitkem"

Výlet na barokní památky v Praze Zuš Černošice 23. 4. 2009

V Zuš Černošice máme velmi aktivní, vzdělanou a strašně šikovnou paní učitelku Hanu Bláhovou, která vymyslela jako dovětek k hudebně -výtvarným seminářům o baroko výlet na barokní památky do Prahy.
Podívejte se, jak jsme se na něm měli a jaký úžasný výklad jsme z úst paní učitelky Bláhové slyšeli.
Z anonymního dotazníku, které jsme dětem dali, jsme se dozvěděli, že se jim výlet moc líbil. Určitě to byla příjemná změna oproti běžnému školnímu a pracovnímu programu;-)
Strašně nás mrzelo, že se neúčastnili i starší žáci. Chápu, že mají hodně práce, zájmy, kroužky, školu. Ale myslím, že takový úžasný výlet jednou za rok se dá zvládnou plus omluvili bychom je ze školy. Uvidíme příště, koho se podaří nalákat ;-).

Jana Vavřínková

Poznámka: všechny fotografie z výletu naleznete na www.zuscernosice.cz





1 Baroko III poznávací vycházka mapující naší cestu do Prahy dne 23. dubna2009


Smíchov
Smíchov je nejstarším předměstím Prahy z roku 1838. Z toho důvodu, že bylo v nejstarších dobách poměrně hustě osídleno při cestách, jež vedly z malé Strany na venkov mimo Prahu a hlavně na Zbraslav, i na Plzeň.Jméno Smíchov je prastarého původu, vzniklo asi dosti pozdě. Vyskytuje se až v roce 1406, v době, kdy byl Smíchov již místem značného významu společenského a duchovního i hospodářského.
Poprvé se vyskytuje v historii v roce 1297 , kdy zde na pozemcích na sever byla odbývána korunovace Václava II.

Tehdy pozemky sahaly až ke klášteru Maltézskému, kde byly původní malostranské hradby a patřila k němu i celá vesnice Újezd.
Karel IV. obehnal Malou Stranu novou hradbou- Hladovou zdí. Zabral velký díl i Újezda a vně ponechal jeho jižní díl se starými kostely sv. Filipa a Jakuba a s kostelíkem sv. Jana Evan. Řeč. Odraným.
Jan Lucemburský zakládá kartuziánský klášter s kostelem Panny Marie.
Pod Petřínem se rozkládal dvůr opata plaských cisterciáků zvan. V ráji, s kaplí a vinicí a při Vltavě byla zahrada s domem proboštů mělnických.
Klášter byl husity vypálen a srovnán se zemí., majetek zabaven a i zdejší statky církevních hodnostářů zabaveny Staroměstskými. Ti pak obrátili užitek z nich ve prospěch udržování Karlova mostu.
V roce 1622 dali Smíchov v zástavu Pavlu Michnovi z Vacínova.Smíchov byl ve středověku plný zeleně a vinic. Tyto zašly namnoze za třicetileté války a na jejich svazích vyrostlo místo vinic mnoho dvorců se zahradami – Buqvojovka, Klamovka, Bertramka se udržely dodnes.Smíchov pustoší Francouzi, po nich Prusové.Půvab Smíchova se udržel do 1. pol. 19. století.

V 2. polovině 19. století přichází rozvoj průmyslu. Vznikají kartounky 1815, tkalcovny, dílny na klobouky a rukavičky, později i porcelánka r.1852.Ringhofferova továrna 1852 , zvyšuje se počet obyvatel a staví se a šíří do celé části Smíchova a zeleň s přírodou se stává minulostí.V roce 1850 se formálně povyšuje na město a také se Smíchov stává sídlem okresního hejtmanství ( 1850 ).
Barokní letohrádek – Porheimka, který si v letech 1725 postavil pro rodinu architekt Kilián Ignác Dienzenhofer. Uvnitř je oválný sál s mythologickou nástropní malbou- freskou Václava Vavřince Rainera z roku 1728.
Od roku 1758 vlastnil tento zámeček Fr. Buquoy, který zahradu vybavil nádhernými skleníky.

Levé křídlo letohrádku ustoupilo rekonstrukci památkových měst a objektů v Praze r. 1884.

Na místě křídla letohrádku byl postaven kostel sv. Václava r.1881-85 ve slohu renesanční baziliky. Plány kostela vytvořil Václav Barvitius, stavěli J. Linhart a V. Milde.



Smíchovské nádraží
patří k jednomu z nejstarších nádraží , zbudované bylo r. 1861- 62, jeho budovy byly v letech 1952 1956 nahrazeny dnešní modernější stavbou. Při stavbě metra znovu se rekonstruovala a stavělo.V blízkosti Smíchovského nádraží se nachází socha sv. Aji z r. 1770 od Ign. Platzera.



Karmelitská ulice

Michnův palác ( Tyršův dům )
Původně drobný renesanční palác postavený okolo roku 1580 v někdejších místech kláštera dominikánek u sv. Anny. ( 1330-1420 ).tehdy to byl majetek Kinských.Pak Adama Slavaty z Chlumu a od roku 11623 Michnů z Vacínova.Michna přistavěl palác . Po roce 1918 jej získala obec sokolská.Architektem této stavby byl asi Franc. Caratti, za účasti Pietra Colomba.


Rohanský palác
dnes Ministerstvo školství, klasicistní budova, v roce 1807 přestavěn pro vévodkyni Kurónskou. ( známá postava z knihy Babička paní Bož. Němcové, rod princezen Kurónských a Petra Birona , Kurónsko leželo na Pobaltí a bylo v držení Livornského řádu , jako vévodství r. 1561 lenně příslušné Rusku, r. 1795 připojeno Rusku, viz Petr vévoda Kurónský a Zaháňský ).

Karmelitská ulice
je nazvaná podle kláštera bosých karmelitánů, usídleného proti Rohanskému paláci.V roce 1840 byla část kláštera přestavěna na školu, do které chodil Jana Neruda. ( dnes je to archiv katastrálních map a minist. školství )



Farní úřad a obydlí členů maltézského řádu spravující kostel Panny Marie Vítězné- známý se soškou Pražského Jezulátka
Průčelí postavené r. 1636-44 na nátlak Dona Baltasara de Maradas.
Kostel , původně nejsv. Trojice postavený v letech 1611-13 jako prvá barokní stavba v Praze německými luterány, byl zprvu opačně orientován ( průčelí bývalo k Petřínu ). Zbyl z něho portál, který je zasazen vpravo vedle dnešního průčelí kostela.
Připadl karmelitánům v roce 1624 , kteří si vedle něj zbudovali klášter. Tento byl zrušen r. 1784 , pak proměněn na farní.
Vynikající světovou pověstí je vosková soška Pražského Jezulátka, dílo španělské renesance, darované r. 1628 paní Polyxenou z Lobkovic ( Polyxena dostala sošku od matky paní Madrige de Lara.

Na hlavním oltáři z roku 1723 podle návrhu arch. A malíře Ferd. Schora je socha Madony od Jindřicha Čapka.

Tři oltářní obrazy
sv. Josef
Joachim a sv. Anna, sv. Šimona Stylity jsou od Petra Brandla.


Nové zámecké schody
byly vybudovány r. 1674 pro kratší přístup do hradu z Malé Strany.Ústily do branky, vedoucí do prostoru, kde archiv. Jos. Plečník vytvořil vyhlídkový salon.


Kostel sv. Mikuláše
s typickou zelenou kopulí , dominanta Prahy , nejvýznamnější architektonický skvost pražského baroka, kostel tvoří jižní stranu bývalé jezuitské koleje malostranské, postavené uprostřed rynku ( náměstí ) .
Dělí je na dvě části . Horní část se jmenovala rynkem Vlašským, dolní část od roku 1844 rynkem Štěpánským na počest arcivévody Štěpána. Zde stával mohutný pomník polního maršála Radeckého , zbořen byl r. 1918.

Prostor sv. Mikuláše je vyplněn množstvím kaplí, galeriemi a byl vybudován Kryštofem Dienzoferem v letech 1704 – 1711 na místě starého gotického farního kostela vysvěceného r. 1283. Dokončení průčelí chrámu r. 1710 vyzdobené znakem donátora ( donátor je ten, kdo dal finance na kostel ) Frant. Libštejnský z Kolovrat.
Kněžiště a kopule, zvonice postavené Anselmem Luraghem zetěm Dienzenhofera .

Vnitřek kostela
je nejhonosnějším příkladem pompéznosti vrcholného baroka . Pilíře a římsy jsou vyzdobeny umělým mramorem od Jana Henevogla

Nástropní freska je dílem oslavujícím sv. Mikuláše od Jana Luk. Kvakera z r. 1761

Sochy světců : od Ignáce Platzera st.
Pod kopulí jsou 4 obrovské sochy církevních učitelů od Ignáce Platzera z r. 1769

Na oltářích
obraz sv. Kříže od Karla Škréty před r. 1646
Obraz sv. Barbory od Ludv. Kohla z r. 1769
Obraz sv. Michala od Fr.Solimeny význač. neapolského malíře aj.


V bočních kaplích obrazy : v pravo od oltáře
sv. Jan Nepomucký od Ign. Raaba,
Smrt Františka Xaverského od Frant. Xav. Balka
Sv. Xaverius od J. Arbesa
Sv. Kateřina od Raaba
Obraz sv. Anny pocházející ze starého kostela od neznámého autora

Na severu je bývalá jezuitská kolej malostranská postavená v 2. pol. 17. století ( 1673 ) podle plánů Domenica Orsiho.



Schwarzenberský palác
Vedle kláštera karmelitek po pravé straně , krajní dům původně vznikl ze dvou domů Šternberských v 18. stol. , vznikl v roce 1800-1810.
Druhý palác postaven v roce 1545- 1563 je vedle Letohrádku kr. Anny nejimposantnější pražskou stavbou z období renesance. Byl postaven Augustinem Vlachem pro Jana ml. Lobkovice na spáleništi 4 domů , byl majetkem Petra Voka, po jeho smrti se dostal do majetku Vamberků a po konfiskacích r. 1620 dostal se do rukou Eggenberkům. Pak manželka Jana Kr. z Eggenbergů- Marie Arnoštka , přenesla jej odkazem na Schwarzenbergy ( 1719 ) .

Palác má půdorys písmene T s pobočnou budovou, mezi nimiž zeď uzavírající čestný dvůr – je příkladnou ukázkou tzv. české renesance domácí dispozice, s vlašským dvorem, sgrafitovou rustikou ( datovanou r. 1567 ), odstupujícími štíty a vysunutou lunetovou římsou ( vliv severoitalské renesance ).

Čtyři sály
s tabulkovými stropy malovanými, zobrazující antické a alegorické postavy v groteskním orámovaním od neznámého malíře z doby okolo r. 1580 :
1- Faetón
2- Jupiter a Juno
3- Paridův soud, Únos Sabinek, dobývání Tróje, Aeneas odnáší Anchisa z hořící Tróje
4- Chronos vyvádá Proserpinu z podsvětí

Dříve byl palác sídlem Vojenského muzea ( ve 20. stol. ) a vědeckým ústavem.



Arcibiskupský palác
Naproti Schwarzenberskému paláci se nachází palác Arcibiskupský, zevně pozoruhodná stavba barokní s rokokovým průčelím archiv. Jana Jos. Wircha provedená r. 1764- 1765
Na náklad arcibiskupa Antonína Příchovského se zbytky plastiké výzdoby Ign. Platzera a se sochami ,, Naděje ´´´a ,,Víry´´ od Tomáše Seidana.



Šternberský palác
Průchodem okolo paláce Arcibiskupského se dostáváme k paláci Šternberskému.
K baroknímu paláci s vnitřním dvorem a válcovému průčelním risalitem. Byl založen Václavem Vojt. Ze Šternberka a postaven v letech 1698- 1730 . na podkladě vídeňského architekta Dominika Martinelliho archiv. Janem Kř. Alliprandim a Janem Santonin.
Malby nástropní jsou dílem : K. Kováře aj. B. Sochora.

Koncem 19. století zde bylo umístěno sídlo Národního musea
(Národní galerie vznikla r. 1936 postátněním Obrazárny Společnosti vlasteneckých přátel umění založené r. 1796)


Za VO ZUŠ Černošice Hana Bláhová

dotazník pro Zuš "Komunikace"

Pro Zuš jsem měla za úkol vymyslet dotazníky ohledně komunikace ve škole. Pro děti jsem na nápad naší paní ředitelky vyrobila s obrázky. Nikde na internetu jsem nenašla žádné dotazníky ohledně komunikace pro školy vůbec, natož nějaké pro děti s obrázky. Pro to jej zde publikuji a snad to někomu pomůže;-).
Obrázky se zobrazují celé po stažení;-).

Osnova výuky na Zuš hry na housle, na violu

OSNOVA VÝUKY NA ZUŠ HRY NA HOUSLE, NA VIOLU
(PLÁN VÝUKY)
Text: Jana Vavřínková
(únor 2009)


Přípravný ročník
* základní seznámení s nástrojem

Základ hry na housle:
* postoj při hře
* učení uvolňování hlavy, ramen, paží – všechny klouby uvolněné
* držení nástroje, které vychází s přirozenosti, naučení se nesvírat nástroj hlavou a levou rukou, uvolňovat paže, nesvírat smyčec, netlačit na prsty levé ruky při hmatání na hmatník,
* držení sm. - nesvírání, uvolněně – vychází z přirozeného držení, když je ruky naprosto uvolněná (upřesňující popis by musel být uveden s obrázkem a detailním popisem)
* vedení smyčce – rovně s kobylkou, otvírání a zavírání lokte, správný pohyb zápěstí – smyk dolů - pohyb zápěstí dolů, smyk nahoru – pohyb zápěstí směrem nahoru
* postavení levé ruky – jednak pocit přidržování houslí, ale také pocit svěšené ruky, poloha prstů zaoblená – ruka nesmí být ani vysoko s přelišným pokrčením prstů, ani nesmí ležet – prsty se nesmí v kloubech prolamovat, prsty se dotýkají struny uprostřed bříška prstů
* propojení smyků a prstů


Výuka v přípravném ročníku a 1. ročníku hry na housle se zakládá především na výuce základních technických zákonitostí při hře na housle - postavení rukou a uvolněnosti, což je základ houslové hry. Velká část hodiny tedy zabere vedení smyčce na prázdných strunách, prstové cvičení. Uvolňování rukou a cvičení na jejich uvolňování, dále orientace v notovém zápisu.

Jelikož žák se vše učí především koordinaci pravé a levé ruky, tvorbu tónu a orientaci v textu, tak výuka prvních písní a skladeb trvá delší dobu.


Průběh hodiny
Technika:
* hodina začíná postavením a uvolňováním rukou
* vedením smyčce – tahání prázdných strun, učení se uvolněných paží, rukou, prstů
* smyky: detaché celým sm., detaché uprostřed, u žabky, u špičky
* tvorba zvuku – naučit se poslouchat sám sebe – kvalitní tón
* mačkání prstů levé ruky na hmatník základním durovým prstokladem (přesný popis by musel být s obrázkem)
* spojení mačkání prstů LR a vedení smyčce
* prstové svičení – detaché celým sm. Na základní durový prstoklad
* od 2./3. měsíce od začátku výuky – učení se ladění nástroje

Orientace v notovém zápisu a hra podle not:
* výukový materiál – Zdeněk Gola Houslová škola hry na housle pro začátečníky, Karel Jarolím: Sbírka jednoduchých říkadel a písní
* znalost not a jejich délek, seznamování se s počítám rytmu
* prstokladování not
* vysvětlení základních smyků podle not
* Jednoduchý notový materiál,

Na konci hodiny zopakování vedení sm., mačkání prstů, spojení těchto svou činností dohromady, koordinace pravé a levé ruky.
Zadání nové látky v jednoduchém notovém textu, vysvětlení smyků a prstokladů.
Zhodnocení.

Průběh výuky od února do června v PHV:
* první měsíc až dva probíhají výukou základní tedchniky
* písně: Halí belí, Sedí liška pod dubem
* 4 – 8 jednoduchých smykových cvičení
* od března či dubna začínáme připravovat skladbu či píseň na vystoupení
* podle dovedností žáka prstová cvičení a jednoduché písně


1. ročník
Základny hry na housle:
- držení těla, funkce rukou a ostat. částí těla

Stavba pravé a levé ruky:
- PR - správné držení smyčce, funkce prstů - vyvážení sm., Pohyb prav. ruky - fce paže, lokce zápěstí a prstů
- práce se zvukem - vedení sm. - smyky: detaché celým sm., u žab., prostřed, šp.
- LR - fce prstů, základ., postavení, pohyb levé ruky po hmatníku (klouzání).

Technika:
* vedení sm. a tvorba tónu
* intonace
* učení se poslouchat sám sebe
* prstové cvičení - detaché celým sm., kouskem v různých částech sm., legato po 2,
* od druhého pololetí 1. roč. stupnice jednooktávové či dvouoktávové - 2 - 3 stup. na pololetí - smyky detaché celým sm., legato po 2...
* podle dovednosti žáka od 2.pol. 1.roč. etudy z V. Krůčka I.díl/1.sešit nebo cvičení Zd. Goly Houslové školy hry pro začátečníky 1.díl – za pololetí přehrání 2 etudy nebo několik cičení z Goly
* se zdatnějšími žáky hra písní v polohách

Seznámení s notovým materiálem, pstokladování not, čtení not, smyky v notách, počítání rytmických hodnot..

Jednoduché písně:
Sedí liška pod dubem, Když jsem husy pásala a jiné z Kytice říkadel a písní Karla Jarolíma, ze Zdeňka Goly Houslová škola pro začátečníky

Přednes:
Výběr ze Sborníku skladeb pro 1. a 2. ročník, „Jednoduché skladby“, lidové písně, V. Jůzek Říkadla , M. Rose Party Time či skladba ze Houslové školy pro zažátečníky 1.díl Zd. Goly a jiné..


Průběh výuky od září do ledna:
- přehrání několika prstových cvičení, přehrání 2-3 písní, od listopadu příprava na vánoční koncert, jednoduché koledy (Rychle bratři..), zároveň příprava na lednový pololetní koncert

Průběh výuky od února do června:
- viz. výše + příprava na koncerty – lidové písně nebo přednes, příprava na postupové zkoušky


2. ročník
Technika:
* správná stavba rukou, držení nástroje a postoj
* prohlubování naučení se poslouchání sama sebe
* prstové cvičení - detaché celým sm., kouskem v různých částech sm., legato po 2, po 4
* za pololetí stupnice dvouoktávové do III. polohy - 2 - 3 stup. (hra do poloh případně od pololetí)
* rozložené akordy ke stupnicím T5/3 dur moll
* se zdatnějšími žáky hra písní v polohách
(Vibrato)

Etudy:
za pololetí výběr 3. etud z V. Krůčka -I./1.seš. nebo Zd. Gola Houslová škola pro začátečníky- výběr 4 skladbiček a cvičení, nejlépe kombinace obou

Hraz listu:
Zd. Gola – Houslová škola pro začátečníky 1. díl - výběr

Přednes:
Výběr ze Sborníku skladeb pro 1. a 2. ročník, Sborník „Jednoduché houslové skladby“, lidové písně, V. Jůzek Říkadla , M. Rose Party Time, či skladba ze Houslové školy pro zažátečníky 1.díl Zd. Goly, H. Sitt Jugendalbum a jiné


Průběh výuky od září do ledna:
- přehrání několika prstových cvičení, přehrání 2-3 písní, od listopadu příprava na vánoční koncert, koledy před Vánoci , zároveň příprava na lednový pololetní koncert

Průběh výuky od února do června:
* viz. výše + příprava na koncerty – lidové písně nebo přednes, příprava na postupové zkoušky


3. ročník
Technika:
* správná stavba rukou, držení nástroje a postoj
* prohlubování naučení se poslouchání sama sebe
* prstové cvičení - detaché celým sm., kouskem v různých částech sm., legato po 2, po 4, po 8
* za pololetí stupnice dvouoktávové do III. polohy, tříoktávové do VI. - VIII.. polohy - 2 stup.
Smyky na stupnicích: detaché celým sm., legato celým sm. Po 2, 4, detaché kouskem sm., (martellé, spiccato)
* rozložené akordy ke stupnicím T5/3 dur moll
Vibrato – různé druhy a způsoby nácviku

Etudy:
za pololetí výběr 2-3. etud z V. Krůčka -I./1.seš., V. Krůčka -I./2.seš., Zd. Gola-Houslová škola pro zač.1. Díl nebo 2.díl – výběr čtyř a více cvičení a skladbiček

Hraz listu:
Já a písnička, L. Daniel - Moje píšťalička, Hra písní ze zpěvníků, Zd. Gola-Houslová škola pro zač. 1. díl, 2. díl

Přednes:
skladba z Houslové školy pro zažátečníky 2.díl Zd. Goly, H. Sitt Jugendalbum, Richard Wade Čarodějnické skladbičky, J. Křička skladby z alba Malý Kubelík, O. Rieding výběr skladeb, H. Sitt výběr skladeb a jiné výběry ze sborníků ...


Průběh výuky od září do ledna a od února do června:
* technika viz. výše
* za pololetí přehrání několika písní při hře z listu
* příprava skladeb či písní na koncerty podle individuálních dovedností žáka
* od února příprava další skladby na vystoupení, od dubna příprava na postupové zkoušky


4. ročník
Technika:
* správná stavba rukou, držení nástroje a postoj
* prstové cvičení - detaché celým sm., kouskem v různých částech sm., legato po 2, po 4, po 8
* za pololetí stupnice dvouoktávové do VI. - VIII.. polohy - 2 (-3) stup.
Smyky na stupnicích: detaché celým sm., legato celým sm. po 2, 4, detaché kouskem sm., (martellé, spiccato)
* rozložené akordy ke stupnicím T5/3 dur moll
Vibrato– různé druhy a způsoby nácviku

Etudy:
za pololetí výběr 2-3. etud z V. Krůčka -I./1.seš., V. Krůčka -I./2.seš.,V.Krůčka II.díl/3.seš., 4-6 cvičení a skladbiček z Houslové školy pro začátečníky Zd. Goly 2.díl

Hraz listu:
hra písní z Já a písnička, Susan Mayesová - Hra na housle, M. Rose - Party Time, L. Daniel - Moje píšťalička, Zd. Gola Houslová škola pro začátečníky 1. a 2. díl

Pro motivaci je nejlepší hra v souboru (ale ve svém praxi jsem zjistila, že ne každý ji má rád - děti, které neumí ještě dobře poslouchat sami sebe) a hra různých písní

Přednes:
podle dovedností žáka na výběr ze: skladba z Houslové školy pro zažátečníky 2.dílu Zd. Goly, H. Sitt Jugendalbum, Richard Wade Čarodějnické skladbičky, J. Křička skladby z alba Malý Kubelík, O. Rieding výběr skladeb, H. Sitt výběr skladeb a jiné


Průběh výuky od září do ledna a od února do června:
* technika viz. výše
* za pololetí přehrání několika písní při hře z listu
* příprava skladeb či písní na koncerty podle individuálních dovedností žáka
* od února příprava další skladby na vystoupení, od dubna příprava na postupové zkoušky


5. ročník
Technika:
* správná stavba rukou, držení nástroje a postoj
* prstové cvičení - detaché celým sm., kouskem v různých částech sm., legato po 2, po 4, po 8, po 16
* za pololetí stupnice dvouoktávové do VI. - VIII.. polohy – 2 (-3) stup.
Smyky na stupnicích: detaché celým sm., legato celým sm. po 2, 4, detaché kouskem sm., martellé, spiccato
* rozložené akordy ke stupnicím T5/3 dur moll
Vibrato– různé druhy a způsoby nácviku

Etudy:
za pololetí výběr 2-3. etud z V. Krůčka -I./2.seš.,V.Krůčka II.díl/3.seš., 4-6 cvičení a skladbiček z Houslové školy pro začátečníky Zd. Goly 2.díl

Hraz listu:
Susan Mayesová - Hra na housle, M. Rose - Party Time, L. Daniel - Moje píšťalička, Zd. Gola Houslová škola pro začátečníky 1. a 2. díl

Pro motivaci hra v souboru a hra různých písní

Přednes:
podle dovedností žáka na výběr ze: skladba z Houslové školy pro zažátečníky 2.díl Zd. Goly, H. Sitt Jugendalbum, Richard Wade Čarodějnické skladbičky, J. Křička skladby z alba Malý Kubelík, O. Rieding výběr skladeb, H. Sitt výběr skladeb a jiné výběry ze sborníků ...

Průběh výuky od září do ledna a od února do června:
* technika viz. výše
* za pololetí přehrání několika písní při hře z listu
* příprava skladeb či písní na koncerty podle individuálních dovedností žáka
* od února příprava další skladby na vystoupení, od dubna příprava na postupové zkoušky


6. ročník
Technika:
* správná stavba rukou, držení nástroje a postoj
* prstové cvičení - detaché celým sm., kouskem v různých částech sm., legato po 2, po 4, po 8, po 16
* za pololetí stupnice dvouoktávové do VI. - VIII.. polohy – 2 (-3) stup.
Smyky na stupnicích: detaché celým sm., legato celým sm. po 2, 4, detaché kouskem sm., martellé, spiccato...
* rozložené akordy ke stupnicím T5/3 dur moll, T6 dur moll, T 6/4 dur moll
Vibrato– různé druhy a způsoby nácviku

Etudy:
za pololetí výběr 2-3. etud z V. Krůčka -I./2.seš.,V.Krůčka II.díl/3.seš., 4-6 cvičení a skladbiček z Houslové školy pro začátečníky Zd. Goly 2.díl

Hraz listu:
Susan Mayesová - Hra na housle, M. Rose - Party Time, L. Daniel - Moje píšťalička, Zd. Gola Houslová škola pro začátečníky 1. a 2. díl

Pro motivaci hra v souboru a hra různých písní

Přednes:
podle dovedností žáka na výběr ze: skladba z Houslové školy pro zažátečníky 2.díl Zd. Goly, H. Sitt Jugendalbum, Richard Wade Čarodějnické skladbičky, J. Křička skladby z alba Malý Kubelík, O. Rieding výběr skladeb, H. Sitt výběr skladeb a jiné výběry ze sborníků


Průběh výuky od září do ledna a od února do června:
* technika viz. výše
* za pololetí přehrání několika písní při hře z listu
* příprava skladeb či písní na koncerty podle individuálních dovedností žáka
* od února příprava další skladby na vystoupení, od dubna příprava na postupové zkoušky


HRA NA VIOLU
* výuka čtení violového klíče a orientace v zápisu v jiném klíči
* rozdíly ve zvukové technice – pravé ruce oproti houslím
* dbaní na rozdíly v levé ruce – intonace

Stupnice:
2-3 tříoktávové stupnice
smyky ke stupnicím: detaché, legato, spiccato, martellé
(dvojhmaty-jejich výuka a nácvik)
T5/3 dur moll, T6 dur moll, T 6/4 dur moll

Etudy:
V. Krůček: Vybrané etudy z houslových II.díl/3.sešit, 4. sešit
K. Moravec vybrané etudy a studie 1.díl – výběr 3-4 etud a jejich částí

Přednes:
výběr ze „Chrestomatija“ pedagogického repertoáru pro violu / Michail Vladimirovič Rejtich a výběr dalších přednesů

Pro motivaci hra v souboru

Georg Friedrich Händel (seminář Zuš Černošice)

Georg Friedrich Händel

Narozen 23.2.1685 v Halle, zemřel 14.4.1759 v Londýně

(Čtení na semináři)

Představíme Vám dalšího významného barokního skladatele - Georga Fridricha Händela /hendla/.

• Můžeme o něm říct následující – byl německý skladatel a varhaník, pocházel z rodiny lazebníka, začal studovat práva, proti vůli své rodiny působil jako varhaník reformované církve. Působil např. v Hamburku, Hannoveru, jeho nejdůležitějším a nejdelším působištěm byl Londýn v Anglii, kde působil jako ředitel Královské hudební akademie a na anglický hudební život měl velký vliv.

G. F. Händel byl všestranným, nesmírně pracovitým autorem: zkomponoval 46 oper na antické a barokní náměty a 32 oratorií, která se s postupně přibývajícími zkušenostmi stala hlavním oborem jeho tvůrčí činnosti. Jeho láska ke sborovému umění, možnost působivých gradací na velkých hudebních plochách i schopnost komponovat jak ve vícehlasé polyfonii, tak v jednodušší homofonii, konečně i záliba pro epickou šíři zhudebňovaného příběhu z oblasti biblických nebo světských námětů – to vše skladatele předurčilo k tvorbě oratorií., jež mu zajistila trvalé místo na hudebních pódiích.

Pustíme Vám ukázku z oratoria Mesiáš Aleluja, které jistě znáte.

Svou hudbu Händel velice prožíval, při kompozici cvých nádherně klenutých larg byl nejednou přistižen, jak plakal.

Poslechneme si části z nesmrtelné Vodní hudby. Otázka: Vodní hudba byla napsaná ve dvou suitách, zapamatoval si někdo, co je to suita? Při poslech o tom můžete přemýšlet.

(Posl.)

Vodní hudba Suita 1 F dur – Andante (CD č. 16)

Vodní hudba Suita 2 D dur – Preludium (CD č. 1)

Literatura:

Skladatelé světové hudby, CD-Rom Fragment, Merlin 1996